Práce se zdroji

Máš za úkol napsat semi­nár­ní prá­ci a na inter­ne­tu si najdeš člán­ky a dal­ší zdro­je, kte­ré pro svůj úkol vyu­ži­ješ. Ale víš, že ne všech­ny infor­ma­ce, kte­ré na inter­ne­tu najdeš, jsou prav­di­vé? Doká­žeš poznat důvě­ry­hod­nou webo­vou strán­ku? A víš, že když v semi­nár­ní prá­ci pou­ži­ješ infor­ma­ce, kte­ré jsi našel/​našla někde na inter­ne­tu nebo v kníž­ce, měl/​a bys pak na konec prá­ce napsat, odkud tyto infor­ma­ce máš?

Hodnocení informačních zdrojů

V dneš­ní době si může kaž­dý na inter­ne­tu vytvo­řit své webo­vé strán­ky, kde píše o čem­ko­li. To je na jed­nu stra­nu dob­ře, může­me jed­no­du­še sdí­let své myš­len­ky a psát o věcech, kte­ré nás zají­ma­jí. Záro­veň to ale zna­me­ná, že bychom kaž­dý zdroj infor­ma­cí (např. člá­nek), kte­rý na inter­ne­tu najde­me, měli ově­řit. Vel­mi snad­no se totiž může stát, že někdo bude sdí­let neprav­di­vé infor­ma­ce. Jak tako­vé ově­řo­vá­ní zdro­jů pro­bí­há?

Jako prv­ní může­me zhod­no­tit název vybra­né­ho infor­mač­ní­ho zdro­je. Odpo­ví­dá název tomu, co jsme hle­da­li?

Dále bychom se měli podí­vat na to, kdo daný člá­nek či pří­spě­vek na blo­gu napsal. Pokud je auto­rem napří­klad něja­ký pro­fe­sor půso­bí­cí v daném obo­ru, do kte­ré­ho naše téma spa­dá, je prav­dě­po­dob­né, že člá­nek bude obsa­ho­vat spo­leh­li­vé infor­ma­ce. Ale pozor, klid­ně se může stát, že auto­rem tex­tu bude někdo jiný a za zná­mé­ho pro­fe­so­ra se bude pou­ze vydá­vat. Čas­to se také stá­vá, že autor tex­tu není uve­den vůbec.

Vhod­né je také podí­vat se na vyda­va­te­le celé­ho webu, kde je námi vybra­ný infor­mač­ní zdroj uve­den. To zjis­tí­me napří­klad na strán­ce úpl­ně dole v patič­ce, kde by měl být uve­den vyda­va­tel webu a datum aktu­a­li­za­ce strá­nek. Také se může jed­nat napří­klad o člá­nek v něja­kém elek­tro­nic­kém časo­pi­se. V tom pří­pa­dě se podí­vá­me, na jaké téma je celý časo­pis zamě­řen a zda je dosta­teč­ně odbor­ný.

Důle­ži­té je také datum pub­li­ko­vá­ní člán­ku. Jestli­že byl člá­nek napsán před dlou­hou dobou, mohou infor­ma­ce v něm být zasta­ra­lé.

Na kon­ci odbor­ných člán­ků také čas­to najde­me seznam zdro­jů, ze kte­rých auto­ři při psa­ní vychá­ze­li. Také to může být důka­zem věro­hod­nos­ti člán­ku.

C.R.A.P. test

K hod­no­ce­ní zdro­jů může­me vyu­žít také růz­né nástro­je. Jed­ním z nich je C.R.A.P. test.

Test fun­gu­je tak, že si vez­me­me něja­ký člá­nek a podí­vá­me se na něj z hle­dis­ka aktu­ál­nos­ti, spo­leh­li­vos­ti, auto­ra, úče­lu, rele­vant­nos­ti a vhod­nos­ti. Kaž­dé oblas­ti poté při­řa­dí­me 0–5 bodů. Na kon­ci body sečte­me a roz­hod­ne­me se, jest­li vybra­ný zdroj vyu­ži­je­me, nebo ne. C.R.A.P. test dob­ře vyu­ži­je­me v pří­pa­dě, kdy máme více zdro­jů infor­ma­cí a chce­me vybrat ten nej­vhod­něj­ší z nich.

Pro více infor­ma­cí o C.R.A.P. tes­tu se může­me podí­vat na web Kur­zu prá­ce s infor­ma­ce­mi.

Wikipedie

Lidé při hle­dá­ní infor­ma­cí čas­to vyu­ží­va­jí Wiki­pe­dii. Při vyhle­dá­vá­ní nám ji vyhle­dá­va­če čas­to zob­ra­zí mezi prv­ní­mi odka­zy. Navíc je hle­da­né téma na Wiki­pe­dii čas­to popsá­no jed­no­du­še a sro­zu­mi­tel­ně. Ale víte, že člán­ky na Wiki­pe­dii může upra­vo­vat kdo­ko­li a pro­to nelze spo­leh­li­vě zjis­tit auto­ra tex­tu? Pro­to mohou člán­ky na Wiki­pe­dii obsa­ho­vat neprav­di­vé infor­ma­ce.

Z toho­to důvo­du je Wiki­pe­die dob­rým infor­mač­ním zdro­jem jen teh­dy, chce­me zís­kat něja­kou prvot­ní ori­en­ta­ci v téma­tu, kte­ré nás zají­má. Dob­ře nám také mohou poslou­žit odka­zy na dal­ší zdro­je, kte­ré najde­me na kon­ci člán­ku na Wiki­pe­dii.

Roz­hod­ně bychom však všech­ny infor­ma­ce zís­ka­né na Wiki­pe­dii měli doda­teč­ně ově­řo­vat v dal­ších zdro­jích. Může­me se napří­klad podí­vat na jiné člán­ky, kte­ré nám vyhle­dá­vač nale­zl, nebo může­me zku­sit najít něja­kou kníž­ku v knihov­ně, kte­rá se bude týkat naše­ho téma­tu.

Odborné databáze

Na inter­ne­tu může­me vyu­žít také růz­né odbor­né data­bá­ze, kte­ré obsa­hu­jí tzv. recen­zo­va­né člán­ky. To zna­me­ná, že člá­nek před vydá­ním schvá­lil něja­ký odbor­ník. U tako­vé­ho člán­ku pak může­me před­po­klá­dat, že bude obsa­ho­vat prav­di­vé infor­ma­ce. Recen­zo­va­né člán­ky může­me vyhle­dá­vat napří­klad přes Goo­gle Scho­lar, kte­rý jsme si uka­zo­va­li v modu­lu Vyhle­dá­vá­ní infor­ma­cí.

Citační etika

Víte, co je to autor­ský zákon? Kaž­dé dílo (např. člá­nek, kni­ha, obrá­zek) má své­ho auto­ra. Pokud napří­klad při semi­nár­ní prá­ci pou­ži­je­me infor­ma­ce, kte­ré jsme našli v kni­ze nebo na webu, vlast­ně tím vyu­ží­vá­me myš­len­ky něko­ho jiné­ho a měli bychom napsat, odkud jsme tyto infor­ma­ce čer­pa­li. To se obvykle dělá tak, že na konec semi­nár­ní prá­ce napí­še­me seznam všech člán­ků, webo­vých strá­nek, knih a dal­ších zdro­jů, kte­ré jsme pou­ži­li. Tyto zdro­je bychom měli zapi­so­vat v přes­né for­mě, v tzv. cita­ci. Pro začá­tek si ale vysta­čí­me s tím, že vždyc­ky uve­de­me aspoň auto­ra, název knížky/​článku a v pří­pa­dě, kdy jsme vyu­ži­li něco, co jsme našli na webu, uve­de­me i odkaz na inter­ne­to­vý zdroj.

Ke správ­né­mu zápi­su sezna­mu zdro­jů může­me vyu­žít také růz­né gene­rá­to­ry. Jsou to vlast­ně nástro­je, do kte­rých napí­še­me název knihy/​článku, auto­ra a dal­ší infor­ma­ce. Gene­rá­tor nám pak auto­ma­tic­ky zob­ra­zí cita­ci dané­ho doku­men­tu. Jed­ním z nich je napří­klad gene­rá­tor cita​ce​.com

Pojď­me se nyní podí­vat, jak bychom pomo­cí gene­rá­to­ru oci­to­va­li napří­klad kníž­ku Har­ry Potter.

Na webu cita​ce​.com může­me buď hned do úvod­ní­ho vyhle­dá­va­cí­ho okna napsat název, nebo ISBN kni­hy, nebo pod vyhle­dá­va­cím oknem vybe­re­me, jaký typ doku­men­tu chce­me oci­to­vat.

Citování pomocí generátoru citace.com

Může­me také klik­nout na tla­čít­ko “dal­ší” a až poté vybrat, co chce­me oci­to­vat.

Citování pomocí generátoru citace.com

V našem pří­pa­dě se jed­ná o kni­hu, pro­to klik­ne­me na “cito­vat kni­hu”. Zob­ra­zi­la se nám tabul­ka, do kte­ré dopl­ní­me infor­ma­ce o kni­ze. Tyto infor­ma­ce nalez­ne­me buď na začát­ku nebo na kon­ci kni­hy. Může­me hned do prv­ní­ho pole zku­sit zadat ISBN kni­hy a klik­nout na tla­čít­ko “dohle­dat” (hned pod rámeč­kem na ISBN). ISBN je čísel­ný kód, kte­rý ozna­ču­je kni­hu. Najde­me jej buď na oba­le kni­hy u čáro­vé­ho kódu nebo na začát­ku či na kon­ci kni­hy.

Sys­tém pod­le ISBN dohle­dá kni­hu a sám dopl­ní všech­ny potřeb­né úda­je. Kni­hu lze hle­dat také pomo­cí její­ho názvu. Pokud se nám kni­hu nepo­da­ři­lo najít pod­le ISBN nebo pomo­cí názvu, musí­me úda­je dopl­nit sami. Když si s něja­kým polem v tabul­ce neví­me rady, nápo­vě­du nalez­ne­me pod iko­nou otaz­ní­ku, kte­rá je vždy na kon­ci kaž­dé­ho pole. Nako­nec úpl­ně na kon­ci tabul­ky klik­ne­me na tla­čít­ko “Zkon­t­ro­lo­vat cita­ci”.

Citování knihy pomocí generátoru citace.com

Jestli­že je naše cita­ce správ­ně, zob­ra­zí se nám výsled­ná cita­ce a pod ní zele­ná faj­f­ka. Pokud jsme zapo­mně­li dopl­nit něja­ké úda­je, uvi­dí­me mís­to faj­f­ky oran­žo­vý kří­žek a v tabul­ce budou čer­ve­ně ozna­če­ny chy­bě­jí­cí pole.

Vysledná citace pomocí generátoru citace.com

Výsled­ná cita­ce pak bude vypa­dat napří­klad tak­to:
ROWLING, J. K. Har­ry Potter a Kámen mudr­ců. 9. vydá­ní. V Pra­ze: Alba­tros, 2017. ISBN 978−80−00−04724−9.

Kvíz

  1. Podle čeho můžeme ověřit, zda je článek, který jsme našli na internetu, vhodný?
  2. Co je to C.R.A.P. test?
  3. K čemu slouží web citace.com?

Aktivity do výuky