Organizace informací

Stá­vá se ti někdy, že zapo­mí­náš na úko­ly, povin­nos­ti nebo i na schůz­ky s kama­rá­dy? Nebo že nevíš, kam dřív sko­čit? Nemů­žeš čas­to něco najít? Pokud na všech­ny otáz­ky odpo­ví­dáš ano, nezou­fej, pro­to­že ti pora­dí­me! V tom­to modu­lu se dozvíš, jak se vyhnout cha­o­su a jaký­mi způ­so­by si můžeš zor­ga­ni­zo­vat nejen věci do ško­ly, ale tře­ba i své myš­len­ky, nápa­dy a koníč­ky.

Time Management

Než začne­me něco orga­ni­zo­vat, je důle­ži­té znát své časo­vé mož­nos­ti a mít něja­ký plán. Dnes se těm­to postu­pům pro říze­ní času říká time manage­ment a již ten­to prv­ní krok je pro mno­ho lidí pro­ble­ma­tic­ký. Kaž­dé­mu z nás totiž vyho­vu­jí růz­né způ­so­by, meto­dy a nástro­je pro plá­no­vá­ní a prá­ci s časem. Před­stav­me si tedy někte­ré z nich a vyber­me ty nej­vhod­něj­ší.

Meto­da time­bo­xin­gu je pro plá­no­vá­ní času asi nej­jed­no­duš­ší. Jed­not­li­vé úko­ly a čin­nos­ti si roz­dě­lí­me do okýnek (boxů) a vyhra­dí­me si na ně urči­tý čas. Pro­blém však může nastat, když si na danou čin­nost naplá­nu­je­me málo času,a nebo pře­ska­ku­je­me mezi více čin­nost­mi či dělá­me něko­lik věcí najed­nou (píše­me refe­rát, s někým tele­fo­nu­je­me, píše­me si s kama­rá­dy na Face­boo­ku). Pro­to se radě­ji drž­me jed­né čin­nos­ti a snaž­me se nikam neod­bí­hat. Nej­zná­měj­ším a nej­po­u­ží­va­něj­ším nástro­jem – pomůc­kou time­bo­xin­gu je Goo­gle Calen­dar. Čin­nos­ti si může­me naplá­no­vat, kalen­dář tře­ba sdí­lí­me spo­lu s kama­rá­dy a plá­no­vat si nej­růz­něj­ší udá­los­ti (spo­leč­ná prá­ce na sku­pi­no­vém úko­lu, pik­nik, kino). Skvě­lé je, že si kalen­dář může­me otevřít jak na počí­ta­či, tak i v tele­fo­nu. Nemu­sí­me nosit žád­ný diář, jen je tře­ba mít při­po­je­ní k inter­ne­tu a něja­ké zaří­ze­ní, na kte­rém si kalen­dář zob­ra­zí­me. Podob­ně jako Goo­gle Calen­dar fun­gu­je taky apli­ka­ce Foo­gi.

Timeboxing

Vyho­vo­va­lo by ti i něco jiné­ho? Zkus si udě­lat to-do list, což je seznam čin­nos­tí, kte­ré musí­me spl­nit. Vět­ši­na z nás už si to-do list urči­tě někdy děla­la, napří­klad když jsme šli naku­po­vat – napsa­li jsme si nákup­ní seznam a v obcho­dě už jen odškr­tá­va­li to, co jsme vlo­ži­li do vozí­ku. Tato meto­da se hodí spí­še pro krat­ší úko­ly, kte­ré jsou méně časo­vě nároč­né. Vhod­ným nástro­jem může být Goo­gle Keep, je jed­no­du­chý na ovlá­dá­ní a lze jej pro­po­jit s Goo­gle Calen­dar. Pokud si tedy naplá­nu­je­me něja­kou čin­nost v Goo­gle Keep, uvi­dí­me ji i v kalen­dá­ři, ze kte­ré­ho zmi­zí, až když si odškrt­ne­me, že jsme si spl­ni­li. Do Goo­gle Keep si může­me zapi­so­vat i poznám­ky, uklá­dat fot­ky nebo zvu­ko­vé zázna­my. Nej­dů­le­ži­těj­ší věci si může­me při­p­nout špend­lí­kem naho­ru. Pokud bychom chtě­li vyzkou­šet jinou apli­ka­ci, může­me sáh­nout po Wun­der­lis­tu, nebo si psát povin­nos­ti jed­no­du­še na papír.

Poznámky v Google Keep

Poznámky připnuté špendlíkem v Google Keep

Při prá­ci na něja­kém úko­lu se nesta­čí se ptát pou­ze: „Kdy to budu dělat?“. Důle­ži­té je ptát se taky: „Kolik mi to zabe­re času?“. Meto­dě, kdy sle­du­je­me, kolik času se věnu­ji dané čin­nos­ti, se říká time trac­king. Exis­tu­je mno­ho nástro­jů pro měře­ní času. My dopo­ru­ču­je­me napří­klad Toggl, kte­rý fun­gu­je jako onli­ne stop­ky a může­me si v něm vytvo­řit růz­né úko­ly a pro­jek­ty. Pro lep­ší před­sta­vu si uveď­me pří­klad. Do Togglu si při­dá­me pro­jekt „mate­ma­ti­ka“ a pokaž­dé, když bude­me dělat něja­ký úkol do mate­ma­ti­ky, zapne­me si stop­ky. Na kon­ci škol­ní­ho roku se pak může­me podí­vat, kolik času jsme cel­ko­vě věno­va­li mate­ma­ti­ce nebo i jiným před­mě­tům. Nebo kolik jsme nad nimi strá­vi­li hodin v posled­ním týd­nu.

Timetracking v nástroji Toggl

Myšlenkové mapy

Myš­len­ko­vém mapy jsou dal­ší skvě­lou meto­dou, jak si zapi­so­vat a orga­ni­zo­vat své myš­len­ky, úko­ly, infor­ma­ce. Jed­ná se o gra­fic­ké uspo­řá­dá­ní nej­růz­něj­ších nápa­dů včet­ně vzta­hů a sou­vis­los­tí, kte­ré jsou s nimi spo­je­ny. Výho­dou myš­len­ko­vých map (nebo­li myš­map) je pře­hled­nost, záro­veň nám pomá­ha­jí lépe se sou­stře­dit, pama­to­vat si nej­růz­něj­ší infor­ma­ce a tím pádem se i lépe učit. Nemu­sí však vyho­vo­vat kaž­dé­mu, spí­še se hodí pro toho, kdo se učí vizu­ál­ně.

Myšlenková mapa

Myšlenková mapa

Jaké jsou zásady a tipy pro tvorbu myšmap?

1. Na začát­ku je vhod­né si zvo­lit nástroj, ve kte­rém chce­me mapu zpra­co­vá­vat. Na pomoc si může­me vzít tuž­ku a papír a nebo vyu­žít nej­růz­něj­ší onli­ne nástro­je, jako jsou Min­d­meis­ter, Coggle nebo Xmind.
2. Dále je tře­ba popře­mýš­let, jaké­ho téma­tu se bude mapa týkat – úko­ly, oblí­be­ná kni­ha, osla­va naro­ze­nin apod.
3. Zvo­le­né téma je tedy jádrem mapy, a pro­to ho napí­še­me do stře­du papí­ru (ten polo­ží­me na šíř­ku, abychom necha­li dosta­teč­ný pro­stor dal­ším myš­len­kám). V onli­ne nástro­jích je hlav­ní téma mapy nasta­ve­no auto­ma­tic­ky upro­střed.
4. Z jádra postu­pu­je­me v mapě hlou­bě­ji a vytvá­ří­me hlav­ní a ved­lej­ší vět­ve. Napří­klad pokud máme téma úko­ly, mohou být hlav­ní vět­vě pojme­no­vá­ny pod­le jed­not­li­vých před­mě­tů (čes­ký jazyk, mate­ma­ti­ka, země­pis) a ved­lej­ší vět­ve by se pak zamě­řo­va­ly na díl­čí úko­ly v rám­ci před­mě­tu (čes­ký jazyk: pře­číst si kni­hu Har­ry Potter, napsat refe­rát na téma Famfr­pál, nau­čit se na pon­děl­ní test).
5. Postu­pu­je­me vždy od obec­né­ho ke kon­krét­ní­mu.
6. Pou­ží­vá­me hes­la a krat­ší výra­zy – ne celé věty.
7. V mapě může­me hle­dat a vyzna­čo­vat sou­vis­los­ti, pro­po­jo­vat pojmy šip­ka­mi nebo si je růz­ně krouž­ko­vat.
8. Neboj­me se pou­žít bar­vy, sym­bo­ly a obráz­ky.
9. Inspi­ruj­me se od ostat­ních.
10. Nemaž­me své myš­len­ky. Mohou se poz­dě­ji k něče­mu hodit.


Jak si vytvo­řit mapu v Min­d­meis­te­ru?

Práce s poznámkami

Kaž­dé­mu z nás se již urči­tě někdy sta­lo, že si napsal na kou­sek papí­ru něja­kou poznám­ku, pak ho ztra­til a začal pani­ka­řit. Jak tomu pře­de­jít? Může­me zku­sit něja­ké onli­ne nástro­je pro sprá­vu pozná­mek. Jsou dvě mož­nos­ti, jak s těmi­to nástro­ji pra­co­vat. Prv­ní je na počí­ta­či, kdy se do nástro­je dosta­nu přes web nebo si ho stáh­nu na plo­chu. Dru­hou alter­na­ti­vou je mobil­ní ver­ze, což je skvě­lé v tom, že už nebu­de­me muset po kapsách nosit nej­růz­něj­ší papír­ky, pro­to­že vše bude­me mít ulo­že­no v tele­fo­nu. Pokud vyu­ží­vá­me ten stej­ný nástroj na počí­ta­či i na tele­fo­nu a jsme v něm při­hlá­še­ni přes stej­ný účet, poznám­ky se nám zob­ra­zí na obou zaří­ze­ních. A jaké jsou tedy mož­nos­ti? V čem si mohu orga­ni­zo­vat své poznám­ky a odka­zy na zají­ma­vos­ti?

Jed­ním z nej­zná­měj­ších pro­gra­mů pro sprá­vu pozná­mek je One­No­te, kte­rý je sou­čás­tí kan­ce­lář­ské­ho balí­ku Micro­soft Offi­ce. Pokud nechce­me za balí­ček pla­tit, neva­dí, pro­to­že One­No­te lze stáh­nout i zdar­ma z inter­ne­tu. V nástro­ji lze vytvá­řet růz­ný počet poznám­ko­vých blo­ků, kte­ré může­me roz­li­šit barva­mi a nebo i zabez­pe­čit vlo­že­ním hes­la. Do blo­ků lze vklá­dat text, odka­zy, obráz­ky, videa, zvu­ky. Vše lze růz­ně pře­sou­vat a for­má­to­vat. Skvě­lým pomoc­ní­kem je i kres­le­ní. Pokud si bychom si chtě­li tře­ba odškrt­nout něja­kou poznám­ku nebo úkol,který jsme spl­ni­li, sta­čí nama­lo­vat háček.

Poznámky v OneNote

Kro­mě One­No­tu může­me ke tvor­bě pozná­mek vyu­žít i oblí­be­ný Ever­no­te nebo Goo­gle Keep, o kte­rém jsme již mlu­vi­li v sou­vis­los­ti s to-do lis­ty.

Kvíz

  1. Jaký nástroj je založen na metodě timeboxingu?
  2. Co je to Time Management?
  3. Vyber pravdivé tvrzení o myšlenkových mapách:
  4. Které tvrzení o nástrojích pro práci s poznámkami je nepravdivé?

Aktivity do výuky