Mediální gramotnost

Nezdá se ti, že se na inter­ne­tu obje­vu­je čím dál tím víc pra­po­div­ných a faleš­ných zpráv? Lámeš si hla­vu nad tím, co je ve zprá­vách, člán­cích a pří­spěv­cích prav­da a co lež a jak to vůbec poznat? V tom­to modu­lu ti uká­žu, co by neměl člá­nek obsa­ho­vat a jak vypa­da­jí fake news. Nikdo z nás se nechce nechat vodit za nos. Pro­to je nut­né se nad zprá­va­mi kri­tic­ky zamys­let. Ani hoa­xy a spa­my nejsou minu­los­tí, máš jich plnou emai­lo­vou schrán­ku a díky soci­ál­ním sítím se šíří rych­los­tí bles­ku.

Schop­nost ori­en­to­vat se v infor­ma­cích je nut­ným před­po­kla­dem správ­né­ho fun­go­vá­ní naší spo­leč­nos­ti. Mnoh­dy se však nechá­vá­me strh­nout a věří­me lžím a kla­ma­vým zprá­vám, kte­ré se v hoj­né míře šíří inter­ne­tem. A co hůř, někdy těm­to lžím pod­leh­ne­me. Cílem toho­to modu­lu je pou­ká­zat na mani­pu­la­tiv­ní a lži­vé zprá­vy, se kte­rý­mi se v medi­ál­ním a elek­tro­nic­kém pro­stře­dí setká­vá­me. Pojď­me si objas­nit, co to je ta medi­ál­ní gra­mot­nost a fake news. Poví­me si také, jak vypa­da­jí hoa­xy a spa­my.

Co je to mediální gramotnost?

Medi­ál­ní gra­mot­nost může­me jed­no­du­še vysvět­lit jako naši schop­nost kri­tic­ky se zamýš­let nad medi­ál­ní­mi sdě­le­ní a infor­ma­ce­mi, vyhle­dá­vat je, hod­no­tit a pře­dá­vat dál. Měli bychom mít ale­spoň základ­ní před­sta­vu o tom, jak fun­gu­jí média a jaký mají celo­spo­le­čen­ský vliv. Zda­li jsou věro­hod­ná, co nám chtě­jí sdě­lit a proč. 

Vět­ši­nu pozná­ní o svě­tě máme díky nim. Média mají vel­kým vliv na naše názo­ry, posto­je a hod­no­ce­ní rea­li­ty a svě­ta. Chce­me-li mít nad nimi kon­t­ro­lu, nemě­li bychom zapo­mí­nat, jak fun­gu­jí a o co jim pře­váž­ně jde. Kaž­dé médi­um má jiný záměr a řídí se jiný­mi pra­vi­dly.

K hod­no­ce­ní zdro­jů může­me pou­žít napří­klad C.R.A.P test, kte­rý nám umož­ní rych­le zhod­no­tit vhod­nos­ti a rele­van­ci zdro­jů nebo doku­men­tů z hle­dis­ka aktu­ál­nos­ti, spo­leh­li­vos­ti a dal­ších para­me­t­rů. Nebo si polo­žit 5 základ­ních otá­zek, kte­ré nabí­zí spo­leč­nost Jeden svět na ško­lách.

On the Internet, nobody knows you´re a dog.

Kri­tic­ké myš­le­ní by nám tomu vše­mu mělo pomo­ci. Nepře­bí­rej­me naiv­ně tra­do­va­né názo­ry, ale pokus­me se od nich zís­kat odstup. Pře­mýš­lej­me o nich, nezá­vis­le a ana­ly­tic­ky.

Co je to fake news?

S fake news se také setká­vá­me čím dál tím čas­tě­ji. Nará­ží­me na ně z obá­lek novin, na inter­ne­to­vých strán­kách či soci­ál­ních sítích. Jed­ná se o chytla­vá sou­slo­ví (např. titul­ky člán­ků), kte­rá úmy­sl­ně šíří neprav­di­vé nebo zavá­dě­jí­cí infor­ma­ce. Úče­lem je obvykle dosa­že­ní finanč­ní­ho zis­ku nebo poli­tic­ké pro­pa­gan­dy. Fake news lze ozna­čit za dez­in­for­ma­ce. Tedy infor­ma­ce, kte­ré jsou lži­vé a neprav­di­vé. Jejich cílem je ovliv­nit a zma­ni­pu­lo­vat lidi, kte­ří si infor­ma­ci pře­čtou.

Falešné prohlášení T. G. Masaryka

Jak fake news vypadá?

K tomu, aby auto­ři s fake news uspě­li, je tře­ba, aby byla na prv­ní pohled uvě­ři­tel­ná a zaklá­da­la se čás­teč­ně na věro­hod­ných infor­ma­cích. Fake news autor dopl­ní o pár faleš­ných infor­ma­cí např. vymys­lí si výpo­vě­di vymyš­le­ných svěd­ků, zfal­šu­je účet­ní kni­hy, vymys­lí si infor­ma­ce o udá­los­tech, kte­ré se nesta­ly apod. Potom jenom zprá­vu dopl­ní o pou­ta­vý a zavá­dě­jí­cí obrá­zek a hned je fake news na svě­tě. Pak už jen sta­čí, aby se zprá­va dosta­la k co nej­ví­ce lidem pomo­cí vhod­né­ho infor­mač­ní­ho kaná­lu (tře­ba Face­boo­ku).

Jak poznat dez­in­for­ma­ce?

Neza­mě­řuj­me se dlou­ho­do­bě na stej­ný infor­mač­ní por­tál např. Novin​ky​.cz, iDNES​.cz, Aktuálně.cz. Hle­dej­me, co o situ­a­ci píší i na jiných komu­ni­kač­ních por­tá­lech.  

Ukázka dezinformačního článku

Celý člá­nek na G.cz.

Co je to hoax?

Ne kaž­dý zná slo­vo hoax, ale kaž­dý z nás už se s ním někdy setkal. Hoax je záměr­ně vytvo­ře­ná pod­vod­ná, faleš­ná, poplaš­ná zprá­va vydá­va­jí­cí se za prav­du. Jed­ná se obvykle o nevy­žá­da­nou zprá­vu řetě­zo­vé­ho cha­rak­te­ru a někdy obsa­hu­je výzvu k dal­ší­mu šíře­ní. V e-mai­lo­vé podo­bě se s nimi setká­me i dnes. Mají obvykle pova­hu poplaš­ných varo­vá­ní před nere­ál­ným nebez­pe­čím, faleš­né pros­by o pomoc apod.

Jak poznat hoax?

Aby byl hoax úspěš­ný a šířil se dál, musí při­táh­nout co nej­vět­ší pozor­nost lidí a moti­vo­vat je k tomu, aby zprá­vu sdí­le­li dál. Dosáh­nout toho mohou tím, že hoax bude obsa­ho­vat vyhro­ce­ná, emo­tiv­ní téma­ta s dra­ma­tic­kým popi­sem, šoku­jí­cím titul­kem či obráz­kem se spous­tou vykřič­ní­ků, vel­kým a výraz­ným pís­mem apod. Smys­lem je zaujmout, šoko­vat, či vyvo­lat strach. Hoa­xy čas­to vyu­ží­va­jí výro­ky zná­mých lidí, mnoh­dy zce­la vymyš­le­ných. Nechy­bí ani foto­mon­tá­že. Tyto kla­ma­vé zprá­vy vyzý­va­jí čte­ná­ře k tomu, aby jej dál šíři­li a sdí­le­li, čas­to v domně­ní, že pomá­ha­jí dob­ré věci. Obsa­hu­jí věty typu: „neza­ml­čuj to!!! pošli to dál!! pozor!! důle­ži­té!!!!“. Čas­to také hoa­xy obsa­hu­jí nebez­peč­né rady, kte­ré člo­vě­ku mohou ublí­žit.
Ukázka hoaxu

Jak na hoax reagovat?

Dosta­li jste emai­lem zprá­vu, kte­rá se vám nezdá? Máte pode­zře­ní, že je to hoax? Pro­hléd­ně­te si nejdří­ve někte­ré ze sezna­mů hoa­xů, napří­klad na strán­kách hoax​.cz, manipulátoři.cz, dema​gog​.cz nebo zvol​si​.info. Pří­pad­ně zkus­te zadat do vyhle­dá­va­če úvod­ních pár vět. Je vel­mi prav­dě­po­dob­né, že podob­ný text najde­te a uká­že se, že se jed­ná o hoax. V tako­vém pří­pa­dě může­te e-mail vyma­zat a pří­spě­vek nebo zprá­vu plně igno­ro­vat.

Co je to spam?

K tomu­to téma­tu pat­ří také ter­mín spam, tedy nevy­žá­da­né sdě­le­ní maso­vě šíře­né inter­ne­tem. Původ­ně se pou­ží­va­lo pře­de­vším pro ozna­če­ní nevy­žá­da­ných reklam­ních e-mai­lů, postup­ně se však tím­to pojmem zača­ly ozna­čo­vat také nevy­žá­da­né komen­tá­ře v dis­kuz­ních fórech či pří­spěv­cích. 

Jak spam vypadá?

Úče­lem spa­me­rů je ode­slat zprá­vy na co nej­vět­ší množ­ství e-mai­lů a čekat, až se někdo nechá nalá­kat. Nejed­ná se o žád­nou cíle­nou rekla­mu na vyti­po­va­ný okruh lidí, ale o maso­vé roze­sí­lá­ní dané zprá­vy (rekla­my) komu­ko­li. Dal­ším spo­leč­ným zna­kem spa­mu je, že adre­sa ode­sí­la­te­le je pod­vr­že­ná. Bývá nahra­ze­na nee­xis­tu­jí­cím ode­sí­la­te­lem nebo nahra­ze­na e-mai­lem pří­jem­ce. Jejím úče­lem je zisk, pří­pad­ně napa­de­ní vaše­ho počí­ta­če virem.


Ukázka spamuJak se bránit?

Vždy se podí­vej­te na adre­su ode­sí­la­te­le, pokud vám při­pa­dá pode­zře­lá nebo vám neří­ká nic jmé­no, radě­ji buď­te obe­zřet­ní. Pokud vám adre­sát nabí­zí vel­ký obnos peněz, ale nejdří­ve vás žádá o zaslá­ní mani­pu­lač­ní­ho poplat­ku, tak se jed­ná urči­tě o spam. Stej­ně tak e-mai­ly ozna­mu­jí­cí, že jste vyhrá­li v lote­rii, jsou urči­tě spa­my. Někdy spa­my pod růz­ný­mi zámin­ka­mi vyzý­va­jí k zadá­ní cit­li­vých osob­ních úda­jů (rod­né čís­lo, čís­lo kre­dit­ní kar­ty, hes­lo ban­kov­ní­ho účtu, při­hla­šo­va­cí úda­je apod). Že se jed­ná o spam, pozná­te také tak, že je psán v cizím jazy­ce, nebo láma­nou češ­ti­nou, kte­rá je výsled­kem auto­ma­tic­ké­ho pře­kla­da­če. Obsa­hu­je výra­zy typu “dra­hou­šek zákaz­ník, milý Marie” apod.

Kvíz

  1. Co je to mediální gramotnost?

  2. Která odpověď z nabídky nejvíce odpovídá charakteristice hoaxu?

  3. Která z uvedených možností neodpovídá charakteristice fake news?

Aktivity do výuky