Internetová bezpečnost

Máš někdy pocit, že reál­ný svět je hod­ně kom­pli­ko­va­ný, nepřed­ví­da­tel­ný a nebez­peč­ný? Mys­líš si, že je bez­peč­něj­ší zůstat doma a v kli­du brouz­dat po inter­ne­tu, než jít s kama­rá­dy ven? Není to tak zce­la prav­da! Inter­ne­to­vý svět se totiž od toho reál­né­ho v někte­rých ohle­dech pří­liš neli­ší, pro­to­že i zde na tebe číhá mno­ho nástrah a nepří­jem­ných pře­kva­pe­ní.

Abychom se těm­to pas­tím vyhnu­li, a to nej­lé­pe obrov­ským oblou­kem, je dob­ré mít na pamě­ti někte­ré ze zásad inter­ne­to­vé bez­peč­nos­ti, kte­rým se bude­me věno­vat v tom­to modu­lu. Inter­ne­to­vá bez­peč­nost je sou­bor pra­vi­del, kte­ré by kaž­dý z nás měl dělat, aby pře­de­šel poten­ci­ál­ním úto­kům na jeho sou­kro­mí. Útoč­ní­ci mohou mít růz­nou identi­tu a růz­né úmys­ly. S jaký­mi úto­ky se tedy může­me setkat? A jak se pro­ti nim obr­nit?

Nebezpečí na internetu

Mezi nej­čas­těj­ší cíle útoč­ní­ků pat­ří komu­ni­kač­ní plat­for­my jako je e-mail nebo soci­ál­ní sítě (Face­book, Twit­ter, Instagram). Zde totiž uži­va­tel trá­ví nej­ví­ce času a sdě­lu­je o sobě spous­ty infor­ma­cí. Tyto sítě jsou čas­to pro­po­je­ny s dal­ší­mi nástro­ji, což umož­ňu­je útoč­ní­ko­vi dostat se k dal­ším datům. Napří­klad Gmail je pro­po­je­ný s Goo­gle Dis­kem, do kte­ré­ho si někte­ří z nás nahrá­va­jí své doku­men­ty, foto­gra­fie a dal­ší růz­né osob­ní infor­ma­ce. Více se o Goo­gle Dis­ku dozví­te v modu­lu Nástro­je na sdí­le­ní infor­ma­cí. Obvykle tako­vé­ho útoč­ní­ka zají­ma­jí infor­ma­ce, kte­ré se dají zpe­ně­žit. Naše úda­je tedy poskyt­ne tře­tí stra­ně, kte­rá nás pak tře­ba zasy­pá­vá nevy­žá­da­nou rekla­mou. Úto­ky mohou být také osob­ní­ho cha­rak­te­ru (tou­ha pomstít se něko­mu a zve­řej­nit jeho intim­ní fot­ky na inter­ne­tu), dále může jít o sna­hu zvi­di­tel­nit se nebo o for­mu osvě­ty (útoč­ník chce uži­va­te­le upo­zor­nit na jeho sla­bé zabez­pe­če­ní).

Jed­ním z častých rizik inter­ne­to­vé­ho svě­ta je krá­dež iden­ti­ty. Pacha­tel se může vydá­vat za jinou oso­bu či jinou insti­tu­ci. Pří­kla­dem může být situ­a­ce, kdy útoč­ník zjis­tí naše osob­ní úda­je (jmé­no, rod­né čís­lo, čís­lo občan­ské­ho prů­ka­zu, adre­su) a ty pak vyu­ži­je při uza­vře­ní smlou­vy s něja­kou inter­ne­to­vou ban­kou, ve kte­ré si půj­čí pení­ze. Pokud by se útoč­ník vydá­val za ban­kov­ní insti­tu­ci, mohl by nám tře­ba poslat pod­vod­ný e-mail, kte­rý by vyža­do­val naše při­hla­šo­va­cí úda­je do inter­ne­to­vé­ho ban­kov­nic­tví.

Měli bychom si tedy dávat pozor jak na faleš­né účty na soci­ál­ních sítích, tak na klam­né zprá­vy či udá­los­ti. Někdo nás totiž může vylá­kat i na pod­vod­nou udá­lost, na kte­ré se nám může stát téměř coko­liv (únos, sexu­ál­ní obtě­žo­vá­ní, sexu­ál­ní zne­u­ži­tí, vraž­da). S tím sou­vi­sí pojem kyber­gro­o­ming, kdy se pacha­tel sna­ží skr­ze růz­né komu­ni­kač­ní kaná­ly (Face­book, Sky­pe) navá­zat kon­takt se svo­jí obě­tí, vzbu­dit v ní důvě­ru a pře­mlu­vit ji k osob­ní schůz­ce. Výsled­kem toho­to setká­ní může být i fyzic­ké nási­lí na obě­ti či sexu­ál­ní zne­u­ži­tí.

Závaž­ným nebez­pe­čím je také kyber­stal­king, situ­a­ce, kdy nás někdo pro­ná­sle­du­je na inter­ne­tu. Pacha­tel nás obtě­žu­je zprá­va­mi, urá­ží nás, vyhro­žu­je nám, sna­ží se s námi osob­ně setkat nebo nás napo­do­bu­je. Obě­tí kyber­stal­kin­gu se může stát téměř kdo­ko­liv – býva­lý part­ner stal­ke­ra, jeho přá­te­lé či kole­go­vé z prá­ce, celebri­ty, cizí lidé apod.

Jak předejít útokům na internetu?

V této čás­ti modu­lu si při­blí­ží­me někte­rá opat­ře­ní k pře­de­ji­tí úto­kům na inter­ne­tu. Pat­ří mezi ně pře­de­vším nasta­ve­ní hesel, zabez­pe­če­ní soci­ál­ních sítí a pou­ží­vá­ní anti­vi­ro­vých pro­gra­mů.

Nastavení hesla

Prv­ním kro­kem při pou­ží­vá­ní vět­ši­ny nástro­jů a apli­ka­cí je nasta­ve­ní účtu, ve kte­rém si nasta­vu­je­me i samot­né hes­lo. Jak si zvo­lit to správ­né, abychom zabrá­ni­li útoč­ní­ko­vi v tom, aby se nám nabou­ral do účtu? Mno­zí z nás stá­le pou­ží­va­jí tri­vi­ál­ní hes­la a nabí­ze­jí tak svůj účet pod­vod­ní­ko­vi pří­mo na zla­tém pod­no­se. Rady, jak by mělo vypa­dat správ­né a sil­né hes­lo, nalez­ne­me v tabul­ce níže. Urči­tě bychom nemě­li pou­ží­vat jen jed­no hes­lo a při­hla­šo­vat se s ním tře­ba na e-mail, Face­book nebo na počí­tač záro­veň. Je dob­ré mít více hesel, kte­rá si nejsou podob­ná. Pokud máme strach, že si tako­vé množ­ství hesel neza­pa­ma­tu­je­me, může­me se inspi­ro­vat zde. A jest­li už máme hes­lo a neví­me, jak moc je sil­né, může­me si ho zkon­t­ro­lo­vat přes měřič síly hes­la.

Co urči­tě nepo­u­ží­vat? Jak na to?
výra­zy: „123456“, „hes­lo“, „password“ vymys­let nesmy­sl­nou změť zna­ků
datum naro­ze­ní zvo­lit dél­ku hes­la mini­mál­ně 8 zna­ků
vlast­ní jmé­no stří­dat vel­ká a malá pís­me­na
tele­fon­ní čís­lo při­dat růz­né zna­ky: *, +, !
rod­né čís­lo při­dat čís­la

Nastavení soukromí

Kro­mě špat­ně nasta­ve­ných hesel uži­va­te­lé čas­to­krát děla­jí chy­by v zabez­pe­če­ní účtu. Na soci­ál­ních sítích sdí­lí své osob­ní infor­ma­ce, foto­gra­fie, myš­len­ky, názo­ry. Mno­ho­krát ani nevě­dí, že mají nespráv­ně nasta­ve­no sou­kro­mí a sle­do­vat je může kdo­ko­liv. Je dob­ré si tedy roz­mys­let, co na soci­ál­ních sítích sdí­lí­me a s kým. Pokud máme nasta­ve­no sou­kro­mí tak, že nás vidí jen naši přá­te­lé na Face­boo­ku, na jed­nu stra­nu je to v pořád­ku, avšak měj­me na pamě­ti, že i z naše­ho nej­lep­ší­ho kama­rá­da se může také vyklu­bat útoč­ník a nebo se útoč­ník může k našim osob­ním datům dostat přes naše­ho kama­rá­da.

Digitální stopa

V sou­vis­los­ti s inter­ne­to­vou bez­peč­nos­tí bychom si měli dávat pozor na to, jakou digi­tál­ní sto­pu za sebou zane­chá­vá­me a to neje­nom kvů­li lidem, kte­ří by nám moh­li něja­kým způ­so­bem ublí­žit, ale i kvů­li naší dob­ré pověs­ti. Všech­ny infor­ma­ce, kte­ré do inter­ne­tu vklá­dá­me (vyhle­dá­va­cí dota­zy, komu­ni­ka­ce s kama­rá­dy, komen­tá­ře k člán­kům), po nás zane­chá­va­jí digi­tál­ní sto­pu, díky kte­ré si nás může kdo­ko­liv vyhle­dat, ať už útoč­ník, kama­rád nebo budou­cí zaměst­na­va­tel.

GDPR

S digi­tál­ní sto­pou sou­vi­sí i GDPR (Gene­ral Data Pro­tecti­on Regu­lati­on). Jed­ná se o Obec­né naří­ze­ní o ochra­ně osob­ních úda­jů, kte­ré vešlo v plat­nost 25. květ­na 2018. Naří­ze­ní se sna­ží regu­lo­vat osob­ní úda­je v rám­ci Evrop­ské unie a zavá­dí přís­něj­ší pra­vi­dla pro spo­leč­nos­ti, kte­ré s osob­ní­mi úda­ji naklá­da­jí. Správ­ci osob­ních úda­jů musí napří­klad uvést přes­ný účel, pro kte­rý budou úda­je vyu­ží­vá­ny. Dále musí úda­je zašif­ro­vat, aby neby­ly spo­ji­tel­né s urči­tou oso­bou. A co si před­sta­vit pod osob­ní­mi úda­ji? Může se jed­nat o jmé­na, e-mai­lo­vé adre­sy, tele­fon­ní čís­la, foto­gra­fie, ban­kov­ní úda­je, pří­spěv­ky na soci­ál­ních sítích, lékař­ské infor­ma­ce nebo dokon­ce i IP adre­sy počí­ta­čů.

Antivirové programy

Na inter­ne­tu kro­mě útoč­ní­ků brouz­da­jí i nej­růz­něj­ší viry, počí­ta­čo­vé pro­gra­my, kte­ré mají za cíl napří­klad zatě­žo­vat počí­ta­čo­vý sys­tém, mazat sou­bo­ry na dis­ku nebo jen obtě­žo­vat uži­va­te­le. Pro­to je dob­ré mít ve svém zaří­ze­ní anti­vi­ro­vý pro­gram. Pokud si v dneš­ní době kou­pí­me nový mobil, tablet nebo note­book, mají tato zaří­ze­ní anti­vir již auto­ma­tic­ky nain­sta­lo­va­ný. Spous­ta anti­vi­ro­vých pro­gra­mů je i vol­ně ke sta­že­ní.

Kvíz

  1. Co je to kybergrooming?
  2. Kdo se může stát obětí kyberstalkingu?
  3. Které z těchto hesel je nejbezpečnější?

Aktivity do výuky